HOME | DD
LucieOn — Undercover
Published: 2012-02-23 10:56:53 +0000 UTC; Views: 667; Favourites: 39; Downloads: 18
Redirect to original
Description
He loves to sleep under our blanket.He's a 10 months old red point birman.
His name is Piškot in Czech, which is probably closest to English word Biscuit, even though the specific meaning is a bit different.
Related content
Comments: 33
Ah, he most definitely is! Such a cuddly little sweetheart
👍: 0 ⏩: 0
Já bych se bála, že ho zasednu.
Perfektní název fotky.
👍: 0 ⏩: 1
Ha, to jsem ráda, že to někdo ocenil, jsem na něj hrdá 
Ono je většinou vidět, že je na posteli velká, dýchající boule
👍: 0 ⏩: 1
Miluju jazykový humor.
Jo, v tom jsou kočky experti. Vill si jednou nachystal do chodby přenosku, že do ní nacpe kocoura a půjde se k veterináři. Hledal ho asi čtvrt hodiny po celém bytě, nic. Pak zjistil, že kocour už je v přenosce...
👍: 0 ⏩: 1
Já taky. Co čekat od lingvisty, že?
Jo, přepravka se Piškotovi taky líbí
👍: 0 ⏩: 1
Lingvistika mě taky lákala, ale moc jsem neviděla její praktické využití. Tak jsem vystudovala psychologii (i když jenom bakaláře), která mě lákala ještě víc, a teď dělám v informatice.
👍: 0 ⏩: 1
Ona ho taky bohužel moc nemá... Já jsem neměla ale šanci se dostat moc nikam z té střední, kterou jsem si vybrala (propagační výtvarnictví) a čeština mě tehdy bavila...
👍: 0 ⏩: 1
Jé, nevěděla bys o nějakém krátkém přehledu (= jedna kniha / několik kapitol více knih), který by mi dal nějaké základní povědomí o tom, jak se vyvíjejí jazyky a jaké všelijaké možné gramatické systémy existují? Vždycky hledám inspiraci pro vlastní fantasy jazyky.
👍: 0 ⏩: 1
Jo, to nevím. Já jsem to nikdy přehledně sesumarizované neviděla (což neznamená, že to neexistuje 
Něco málo se můžeš dočíst tu: [link] ale je to samozřejmě jen pohled z jednoho hlediska. Potom se jazyky dost často rozlišují podle typu slovosledu (jestli je typické pořadí SVO nebo SOV), případně jestli je ten slovosled volný nebo ne, taky podle toho, jestli mají pohyblivý nebo stálý přízvuk, což má potom vliv na podobu slova (u jazyků se stálým přízvukem nedochází k redukci vokálů), jestli a jak dané jazyky využívají tóny.
Jinak o vývoji jazyků se všeobecně soudí (podle nostratické teorie), že se jednotlivé jazyky postupně vyvíjejí z jednoho prajazyka a postupem času dochází k různým odlišnostem. Z praindoevropštiny se odštěpila praslovanština a z ní potom dále slovanské jazyky. Nevím, jestli ti to k něčemu pomůže
👍: 0 ⏩: 1
Díky
Já bych řekla, že je potřeba obojí - znalost jazyka jako systému pro vytvoření jazyka, a znalost vývoje jazyka pro vytvoření dvou příbuzných jazyků - a taky pro odhad, jak se budou slova zkracovat, jak se budou měnit hlásky. Ale je fakt, že víc jsou potřeba ty systémy - spousta různých systémů, aby člověk nezjistil, že cizí rasa mluví něčím, co je gramaticky vzato čeština/angličtina/latina/němčina s nahrazenými slovíčky. I proto jsem tak ráda přičuchla k japonštině - člověk najednou zjistí, co všechno se dá vyjádřit jinak, než to děláme my, a co se navzdory půlce světa mezi námi vyvinulo prakticky stejně.
👍: 0 ⏩: 1
To by mě zajímalo, co je třeba v japonštině stejné?
Oni se lingvisti obecně vlastně přou, jestli existují nějaké "univerzálie" - jestli jsou v jazycích kategorie, které se tam musí objevit vždy, protože by se bez nich nedalo komunikovat. Ale jak je dobrým zvykem lingvistů, tak zatím nic nevyřešili
Pokud se týká změny hlásek, tak je to zase složitější, protože se tam setkává zase x různých principů - artikulační, vývojové, fonologické... Příklad: V češtině existuje asimilace znělosti, kdy se znělost hláskové skupiny mění podle znělosti poslední hlásky dané skupiny. Svatba se vyslovuje jako "svadba" a podobně. Je to závazná změna a děláme ji automaticky, když to bude někdo vyslovovat jinak, budeme ho automaticky vnímat jako cizince. Je to ale změna ovlivněná hlavně obtížností artikulace (vyslovit celou skupinu zněle nebo nezněle je jednodušší než střídavě zapínat a vypínat hlasivky). Ačkoliv tohle pravidlo platí pro češtinu víceméně univerzálně (s určitými výjimkami a komplikacemi, do kterých už radši nebudu zabíhat), tak na jiné jazyky se vztahovat nemusí - angličtina třeba asimilaci znělosti nemá, protože tam kontrast souhlásek funguje především na napjatosti a ne na znělosti. Kromě toho v angličtině znělé hlásky neztrácejí znělost na konci slova jako v češtině (a mně pak může vždycky uši utrhnout, když slyším nějakého Čecha mluvit anglicky a on dělá přesně tyhle boty
Naproti tomu střídání hlásek, resp. fonémů, ve skupinách jako prosit-prošen (s-š) funguje na úplně jiném principu a souvisí právě s tím, jak se vyvíjel jazyk jako takový (šlo tam tuším o rozdílné výsledky depalatalizace, ale to mi vždycky přišlo hrozně složité a extra jsem do toho nepronikla 
Podle mě vytvořit opravdový fungující jazyk se vším všudy, včetně jeho fonetické realizace, je celkem složitá záležitost
👍: 0 ⏩: 1
Ha, teď jsi mě dostala
Nicméně na to, jak si jinak z našeho úhlu pohledu zjednodušují, co můžou, mají naprosto zhůvěřilé počítání, kdy ke každému typu předmětů (tenké věci, lidi...) patří jiná přípona za číslovku. Brr.
Tož se asi holt budu muset smířit s tím, že moje jazyky budou nerealistické
Každopádně moc děkuju za úvod
👍: 0 ⏩: 0
👍: 0 ⏩: 1
He is fluffy. And so soft!
Your kitten sounds like a beautiful cat
👍: 0 ⏩: 0
awwww peek a boo you little darling I love this cat's face
👍: 0 ⏩: 1
He has such a sweet expression
👍: 0 ⏩: 1
I would take him in a minute.I love that face it's just irresistible
👍: 0 ⏩: 0
Thanks! I like this photo a lot too
👍: 0 ⏩: 0
Blue eyes&pink nose=irresistible combination!
👍: 0 ⏩: 0
