Description
--
Name: Joservárth
Age: 286 y.o.
Gender: male
Race: Phantom
Height: 178 cm (With helmet 203 cm)
Status: Immortal, Alive
--
Name: Harken
Gender: Stallion
Line: War
Age: 5 y.o.
Heigh: 165 cm
Color: Black
--
ALL drawed by me
--
STORY in CZECH (486 slov) :
Příběh Joservártha je zapletený více než si myslíte. On byl totiž člověk.
Kdysi dávno se narodil králi Gornomovi a královně Aranis Joservárth, následník trůnu. Nebyl z obyčejného rodu lidí – Tito lidé vlastnili draky, ovládali magii a byli to velmi dobří bojovníci. Žili ve stínu Golveranských hor, jež byly sídlištěm doposud neobjevených sil. Jak čas plynul, Joservárth stárnul a jeho otec také. Jeho matka již byla bohužel několik let po smrti, díky nečekaným nájezdům nepřátel na město. Jeho otec byl pro něj vším, ale věděl, že umírá, je to obyčejný smrtelník. Joservárth nebyl obyčejný, v Posvátných zahradách mu byla předpovězena velká budoucnost – Jeho matka Aranis byla totiž bohyně, její tělo je již mrtvé, ale ona ne. Joservárth se dozvěděl, že se může dožít nekonečných let svého života a odnesl si odtamtud neobyčejný dar – Krystal, jež mu darovala jeho matka Aramis, nejvyšší bohyně Posvátných zahrad, ho bude chránit před temnými sílami. Joservárth tento dar velmi ocenil, protože věděl, že se chystá přijít na kloub tajemství Golveranských hor, hor kde noc nekončí a den nezačíná.
Přišel osudný den. Král Gornomov umřel a nastaly smutné časy. Joservárth roky truchlil. Ovšem, nyní se stal králem on, byl korunován umírajícím otcem a nerad by porušil to, co milovanému otci slíbil. Joservárth byl velmi dobrým králem, lid mu byl věrný, jeho území byla nedotčena a království vzkvétalo.
Nastal den 9. Října, v kalendáři svatých „den štěstí“, Joservárth se proto rozhodl vydat se do Golveranských hor. Jel na svém zdatném běloušovi Harkenovi po úzkých cestičkách ve skalách. Ve větru šustily hlasy padlých a byl cítit pohled a upřenost pohledu temných sil. Došli na podivnou plošinu, kde si odpočinuli. Poté, co se Joservárth probudil, zjistil, že již není člověkem. Bál se. Bál se sebe i svého koně. Bál se prostředí. Bál se i okolních sil a věcí, které byly kolem. Strach Joservártha pohltil. Nemohl najít jeho vzácný krystal. Neměl ho. Neměl nic. Jeho tělo se proměnilo v přízrak. Jeho kůň byl pohlcen temnými sílami a tu se vynořil Pán Stínů. „Bojíš se?“ zeptal se Joservártha hlasem temným jako noc. „Ano, bojím“ odpověděl. „Jsem Pán Stínů. Vládnu zde, v Golveranských horách a nějaký pacholek se opovážil sem vkročit. Na každého, kdo se toho dopustí čeká trest. Tebe pohltila temnota, za chvíli nebudeš vědět kdo jsi, kdo jsi byl a kdo budeš. Nebudeš méně temný a bezcitný než-li já. Jestli to 285 let vydržíš, nepodlehneš bláznovství a šílenství, možná přežiješ.“ Joservárth proto utekl, vybudoval si sídlo v těchto temných horách, byl proklet a nikdo jej tohoto prokletí nemohl zbavit. Krom času. Nyní počal jeho nový život. Temný život. Jediné jemu milé stvoření s ním zůstalo, jeho kůň Harken. Dával mu neustále naději, ačkoli zteměl tak jako on. Jediné co bylo je, že mu zůstala na památku bílá ponožka na levé přední noze.
O 285 let později
O Joservárthovi od jeho odchodu nikdy nikdo neslyšel, byl zamčený sám sebou ve svém paláci a nevyšel, nikdy. Až do teď.