HOME | DD

Description
Pampeliška (only CZ)

Pampeliška dostala nápad, že by se ráda podívala za velký kopec, který jí stojí ve výhledu. Celý svůj život si totiž přála vidět co je za kopcem. Představovala si plno roztodivných obrazů. Co kdyby tam bylo místo, kde by pampelišky mohly tančit?
"Co teď, jak to udělat?" Řekla si. Přemýšlí, když v tom se spustí jemný déšť a po chvilce se ukáže duha. Dívá se na Pampelišku. "Copak, proč jsi smutná?" zeptá se. "Co ti budu povídat, chci se podívat co je za kopcem" odvěťí. "Tak já ti to povím, končí tam jeden můj konec" řekla duha. Tohle by nebylo to pravé, to není o čem sní. "Milá duho, chci mít křídla a doleťet tam". Duha se usměje, mám lepší nápad, tady v kapse mám deštník a když splníš úkol, Větřík Nezbeda tě tam odfoukne.

Pampeliška se celá rozzářila a s hlasitým nadšením "ANO" řekla "úkol splním". Kde se vzal tu se vzal, Nezbeda se s lehkým vánkem objevil. "Překrásná Pampeliško, ukaž mi tvůj nejkrásnější úsměv a jestli to nebude on, tak úkol nesplníš. Pampeliška zajásala a s myšlenkou na tanec, začla zářit úsměvem, který ani nezbeda nečekal. Úsměvem, který svou supermocnou schopností dokázal změnit čas a prodloužit moment na věky.

Nezbeda dlouho neváhal a začal foukat aby deštník s Pampeliškou byl co nejdříve za kopcem. Ano Pampeliška už sahá na svůj sen, už ho objímá. Splnilo se jí vše po čem toužila.

Za kopcem mohou pampelišky tancovat.

Konec zvonec.

Description
Pampeliška (only CZ)

Pampeliška dostala nápad, že by se ráda podívala za velký kopec, který jí stojí ve výhledu. Celý svůj život si totiž přála vidět co je za kopcem. Představovala si plno roztodivných obrazů. Co kdyby tam bylo místo, kde by pampelišky mohly tančit?
"Co teď, jak to udělat?" Řekla si. Přemýšlí, když v tom se spustí jemný déšť a po chvilce se ukáže duha. Dívá se na Pampelišku. "Copak, proč jsi smutná?" zeptá se. "Co ti budu povídat, chci se podívat co je za kopcem" odvěťí. "Tak já ti to povím, končí tam jeden můj konec" řekla duha. Tohle by nebylo to pravé, to není o čem sní. "Milá duho, chci mít křídla a doleťet tam". Duha se usměje, mám lepší nápad, tady v kapse mám deštník a když splníš úkol, Větřík Nezbeda tě tam odfoukne.

Pampeliška se celá rozzářila a s hlasitým nadšením "ANO" řekla "úkol splním". Kde se vzal tu se vzal, Nezbeda se s lehkým vánkem objevil. "Překrásná Pampeliško, ukaž mi tvůj nejkrásnější úsměv a jestli to nebude on, tak úkol nesplníš. Pampeliška zajásala a s myšlenkou na tanec, začla zářit úsměvem, který ani nezbeda nečekal. Úsměvem, který svou supermocnou schopností dokázal změnit čas a prodloužit moment na věky.

Nezbeda dlouho neváhal a začal foukat aby deštník s Pampeliškou byl co nejdříve za kopcem. Ano Pampeliška už sahá na svůj sen, už ho objímá. Splnilo se jí vše po čem toužila.

Za kopcem mohou pampelišky tancovat.

Konec zvonec.